Milý deníčku!

20. února 2008 v 21:58 | Peggy |  Jednorázovky
Tak, asi je to tím, že se cítím provinile kvůli tý slibovaný - a stále ještě nenapsaný O:-) - kapitole... Rozhodla jsem se vám sem hodit menší úplatek, abyste na mě úplně nezanevřeli :P
Je to povídka, kterou jsem původně psala kvůli vánoční soutěži u Jane 245, a teď jsem si na ní vzpomněla a vytáhla z hlubin paměti mého počítače :D Tak tady je, doufám, že se vám bude líbit a necháte mi tady nějaký ten komentář, nebo aspoň (když už nic jinýho xD) hlásnete v anketě =)

Milý deníčku!
Dnes jsou Vánoce!!! A to je podle mě nejlepší den v roce…
Totiž, abych to trochu objasnil, zůstal jsem spolu s Jamesem, Siriusem a Remusem v Bradavicích, abychom si užili poslední vánoční prázdniny, které kdy budeme mít, na místě, kde jsme se bavili snad nejvíc v životě. Ne, nesmějte se…
Asi vám to zní absurdně, myslím tím, že bychom chtěli zůstávat přes Vánoce ve škole. Ale to bude nejspíš tím, že jste nic podobného nikdy nezažili. Neviděli jste útulnou nebelvírskou společenskou místnost, bradavické pozemky pokryté ohromnými vrstvami sněhu ani vánočně vyzdobenou Velkou síň. A taky se vsadím, že jste ani nikdy nedrželi v ruce hůlku, neměli tak úžasné kamarády, vždy ochotné pomoci, ani jste nikdy neměli hysterickou matku a mudlovského otce, tak jako já. Jo, možná bych měl být rád za jakoukoli možnost z Bradavic vypadnout, už jenom kvůli všem těm posměšným poznámkám a útokům ze strany ostatních zabedněných studentů, kteří se domnívají, že vzhled je na člověku to nejdůležitější. Je pravda, že nevypadám zrovna přitažlivě, jsem vlastně malý a tlustý kluk s velkými předními zuby a nevzhledným obličejem. Ale co na tom?
Podle mě je hlavní to, že jsem spokojený s tím, jak žiju a co dělám, a nezajímá mě, co si o mě myslí ostatní jen kvůli tomu, že nejsem tak děsně atraktivní jako Sirius, tak neobyčejně sportovně nadaný jako James a tak neskutečně chytrý jako Remus. Zato mám rád jídlo. Ne, já vážně nechápu, co je tady k smíchu!
Prostě se rád dobře najím, protože jsem po několika marných snaženích dospěl k závěru, že zhubnout se mi zkrátka nepodaří, a tak si často dopřávám ty lahodné pokrmy, kterých je v Bradavicích víc než dostatek. Někteří - včetně Siriuse, který si věčně hlídá svou štíhlou postavu - tvrdí, že to s tím množstvím trochu přeháním. Další - včetně Jamese, který to všechno shodí při famfrpálových trénincích - říkají, že bych se měl začít víc hýbat. A Remus je neustále vyhublý a pobledlý už jenom kvůli jeho nemocné matce (Přece nemůžu vykecat jeho "chlupaté tajemství" svému deníčku, kde by si ho mohl někdo nežádoucí přečíst! Vždyť nejsem zrádce ani podrazák…).
Tak ale teď už dost bezvýznamného tlachání… Zpět ke dnešku. Tvrdě jsme spal ve své vyhřáté posteli, když jsem náhle na tváři ucítil něco mokrého a studivého. Opatrně jsem otevřel jedno oko a spatřil jsem rozzářeného Jamese jen překypujího skvělou náladou, stojícího před oknem a třímajícího v ruce sněhovou kouli, kterou právě mířil na svůj další cíl - chrápajícího Siriuse. Rozmrzele jsem se posadil a začal hlasitě protestovat a dovolávat se svého práva na ničím nerušený spánek alespoň o Vánocích, ale James mě absolutně ignoroval. Chápete to?!? On mi hodí do obličeje sněhovou kouli, čímž mě vytrhne ze zaslouženého spánku a potom mě ani neposlouchá!!!
Vtom se však ozvalo hlučné zaúpění vycházejícího zpod Siriusovy peřiny, kam se bleskurychle stáhl potom, co mu za krkem taky přistála jedna dobře mířená rána. James se rozesmál na celé kolo a Sirius dál lamentoval nad svým žalostným osudem.
Jenže já už jsem nehodlal jen nečinně přihlížet. Vytáhnul jsem hůlku a rychle nasměroval Jamesovu třetí kouli, letící přímo na Remuse, zpět do jeho rozchechtané tváře. Jamesovi ztuhl úsměv na rtech a dopáleně se obrátil směrem ke mně.
"Veselé Vánoce!" zakřičel jsem se smíchem a vzápětí jsem se vrhl na slibnou hromadu dárků nakupenou vedle mé postele. James na mě chvíli vyjeveně zíral, ale poté se pustil do stejné činnosti jako já, přičemž stihl vzbudit Remuse svou novou čapkou od Siriuse, která vykřikovala "Famfrpál - to je můj svět, porazím tě než řekneš pět!" Remus na nás chvíli užasle hleděl a poté zmateně pronesl "Co… co se děje?" James se na mě potutelně podíval a oba najednou jsme vyprskli smíchy. To už se i Sirius odvážil vyhrabat ze svých pokrývek a udiveně na nás čučel. Jenže když spatřil Jamese s jeho novou čepicí, ochotně se k našemu chechotu přidal.
"Veselé Vánoce!" zvolal i Sirius a vypadalo to, že už se Remusovi konečně rozsvítilo.
Vybalovali jsme dárky a přitom jsme se museli stále neovladatelně řehtat, ale o tom se rozepíšu možná jindy. Po nějaké době jsem totiž prohlásil, jestli už nepůjdeme na snídani, protože mám hlad. Sirius si začal stěžovat, ale když se ke mně přidal i James, rezignovaně pokrčil rameny a vydal se za námi.
Ve Velké síni panovala tradiční vánoční pohoda a klid, protože většina studentů jela na Vánoce domů a ti, co zůstali, měli většinou ještě půlnoc. Vlastně jsme měli celou Velkou síň skoro jen pro sebe. Radostně jsme se pustil do báječného ořechového nákypu, který se mi přímo rozplýval na jazyku. Mňam!
Sirius asi po půl hodině, co jsem se ještě pořád vypořádával se svou snídaní, prohlásil, že jsem zkrátka nepoučitelný, zatímco James nepřítomně čmáral brkem na stůl iniciály L.E. se spoustou srdíček a Remus si nezaujatě četl. Dnes má být úplněk a ta nervozita je na něm znát. Řekl bych ale, že my ostatní si to naplno užijeme… Jsou přeci Vánoce a my se chceme pobavit!
Naše poslední Vánoce strávené v bezpečí bradavických zdí…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Pokud jsi to četl/a, klikni :P

CLICK!!! xD

Komentáře

1 Drachia Drachia | Web | 21. února 2008 v 12:56 | Reagovat

Pěkný, úplatek dobrej :D Nechceš spřátelit?

2 Lina Lina | E-mail | Web | 21. února 2008 v 14:10 | Reagovat

úžasné, ako vždy! ja sa s teba raz zbláznim. aj keď pettigrew, by to tak geniálne nenapísal... nevadí, je to super

3 qtinka;) qtinka;) | E-mail | Web | 21. února 2008 v 17:03 | Reagovat

jezis tj pekne :) naj halsky: Zato mám rád jídlo. lol xD Přece nemůžu vykecat jeho "chlupaté tajemství" svému deníčku, kde by si ho mohl někdo nežádoucí přečíst! Vždyť nejsem zrádce ani podrazák…ze neni zradca a podrazak..ehm.. noo xD ale inak je to peknee :)))

4 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 21. února 2008 v 19:14 | Reagovat

Přesně tak:D Skvělý úplatek:D Tyhle úplatyk jsou nejlepší:D To bere každý:D

5 nera nera | Web | 24. února 2008 v 11:13 | Reagovat

To bylo krásné, jaj já se u toho řehtala jak blázen! Péťa si psal deník! Jáj (Věz, že slovo "jaj" je to nejopornější slovo na celém tomdle světě, stajně jsem ho použila

i když se mi strašlivě hnusí!)

6 Lištička Lištička | Web | 2. března 2008 v 15:06 | Reagovat

Tohle je povedené :) Vidím, že i Peter dovede být sympatický, když někdo umí psát ;) Chválím :))

7 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 7. července 2012 v 21:12 | Reagovat

Prej nejsem zrádce a podrazák!!!! Pche!!!! Hnusák jeden hnusnej!!!!!!! Ne-ná-vi-díííííím toho hnusnýho podrazáckýho slizkýho Červa!!!!!!!!!!! Grrrr!!!!!!!!
Ale dost mojí nevraživosti vůči němu!
Já nemůžu z odstavce:
Podle mě je hlavní to, že jsem spokojený s tím, jak žiju a co dělám, a nezajímá mě, co si o mě myslí ostatní jen kvůli tomu, že nejsem tak děsně atraktivní jako Sirius, tak neobyčejně sportovně nadaný jako James a tak neskutečně chytrý jako Remus. Zato mám rád jídlo. Ne, já vážně nechápu, co je tady k smíchu!
Pardon že to tu takhle pitomě kopíruju, ale je to úúúplně super!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama